V čem spočívá pevný pokoj srdce
a skutečný prospěch
Formou rozhovoru s Bohem
Já jsem pravil:
„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám"
(J 14, 27)
Všichni touží po pokoji, ale ne každý pečuje o to, čeho je k pravému pokoji zapotřebí.
Můj pokoj je s pokornými a tichými srdcem; tvůj pokoj bude v mnohé trpělivosti.
Budeš-li mě poslouchat a následovat můj hlas, budeš moci požívat hojného pokoje.
Co tedy učiním?
Ve všem si dávej pozor, co činíš a co mluvíš, a stále měj na mysli, aby ses líbil mně a nežádal a nevyhledával nic mimo mne (pozn. zejména řeholní osoby). Ale slova ani skutky jiných opovážlivě neposuzuj, nepleť se do věcí, které nejsou tvým úkolem, a tak dosáhneš toho, že jen málo nebo zřídka budeš znepokojen.
(pozn. ale též platí : „Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.“ Matouš 18:15 – hledejme tedy vždy správnou míru.)
Nepociťovat však nikdy žádné znepokojení ani nezakoušet žádné tělesné nebo duševní těžkosti, není možné v přítomném čase, nýbrž je výsadou věčného pokoje.
Nemysli si tedy, žes nalezl pravý pokoj, když zrovna nepociťuješ žádné těžkosti; ani že je všechno dobré tehdy, když nemáš žádného protivníka; ani že je to dokonalé, když se vše děje podle tvého přání. Nedomnívej se, že jsi něčím velkým, nebo zvlášť Bohu milým, když zakoušíš velkou zbožnost a duchovní slast;
neboť podle těchto věcí se nepoznává pravý milovník ctnosti, ani v nich nespočívá duchovní pokrok a dokonalost člověka.
A v čem tedy, Pane?
V tom, že se celým srdcem odevzdáš Boží vůli; a nebudeš vyhledávat svého prospěchu ani v malých ani ve velkých věcech, ani pro tento čas, ani pro věčnost. A že se stejně jasnou tváří budeš děkovat za štěstí i protivenství a všechno budeš klást na stejnou váhu.
Bude-li tvá naděje pevná a vytrvalá, že i tehdy, když ti bude odňata vnitřní útěcha, budeš v srdci ještě připraven snášet ještě vnitřní utrpení a nebudeš si stýskat, že nezasluhuje š tak veliké soužení.
Ale budeš-li mi dávat ve všem mém řízení za pravdu a chválit mou svatost, tehdy budeš kráčet po pravé a přímé cestě pokoje a mít bezpečnou naději, že opět spatříš s radostí mou tvář.
A až dospěješ k úplnému pohrdání sebou samým, věz, že tehdy budeš oplývat tak hojným pokojem, jak jen je na světě možné.
Kniha Následování Krista byla napsaná v 15. století, ale přesto je velmi aktuální i dnes.
Vydalo nakladatelství Cesta v r. 2008 jako 2. vydání
Dnes je potřeba číst toto dílo ještě daleko naléhavější, než v dobějeho vzniku. Stálo by však za to porovnat, zda jej vydavatelé nevykuchali o katolické obsahy nekonvenující modernistickému duchu pokoncilní hierarchie. Po pravdě bych se divil, kdyby tomu tak nebylo.
:)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.